Karel IV. — Lidé — Česká televize (2023)

Český ařímsko-německý král acísař Svaté říše římské KarelIV. se narodil jako Václav vroce1316 vPraze Elišce Přemyslovně ajejímu muži, českému králi Janu Lucemburskému. Měl starší sestry Markétu aJitku (Bonu) ašest mladších sourozenců: Přemysla Otakara (nedožil se dospělosti), Jana Jindřicha, Mikuláše, Annu (zemřela vesvých patnácti letech), Elišku (ta zemřela ještě jako dítě) aVáclava. Včase raného dětství pobýval budoucí král střídavě nahradech Křivoklát aLoket. Coby sedmiletý byl vroce1323 zrozhodnutí otce vyslán doFrancie navýchovu kekrálovskému dvoru. Zde přijal přibiřmování jméno Karelposvém strýci, kmotrovi afrancouzském králi KarluIV. Sličném. Zároveň byl vtakto mladém věku zasnouben aoženěn sestejně starou Blankou zValois. Posvatbě byly obě děti rozděleny – Blanka žila vLucembursku, Karelse posléze aklimatizoval nafrancouzském dvoře vPaříži. Dostalo se mu nejlepšího vychování iškol – učil se číst apsát, drtil latinu afrancouzštinu avzděláván byl ivzákladech scholastické teologie.

Roku1330 byl Karelpovolán doLucemburska, zatímco jeho otec, král Jan bojoval jako zastánce svých, císařských apapežských zájmů vseverní Itálii. Ato docela úspěšně, neboť se mu podařilo získat několik měst. Jan pak vroce 1331 povolal doItálie Karlaaudělal zněj místodržícího získaného italského území podvládou Lucemburků. Král se ale poté zItálie stáhl, ajelikož se vytvořila protilucemburská liga tvořená pány získaných měst, musel sní mladičký Karelsvést zásadní boje. Čelíc izradě, nakonec zvítězil abyl pasován narytíře. Dokonce dal vprovincii Lucca podnět kestavbě svého prvního hradu – Montecarlo.Vroce1333 se Kareljako osmnáctiletý nažádost předních českých pánů konečně vrátil doPrahy. Jelikož tehdejší král Jan Lucemburský trávil většinu času vcizině, Čechy se vtom čase nacházely vneutěšeném stavu, víceméně vpodručí šlechty – tento problém začal řešit až mladý Karel, ato spomocí spřízněných českých pánů. Král Jan mu okamžitě udělil titul markraběte, čímž mu dal svým způsobem vladařské pravomoci. AKarelse hned začal činit: sehnal peníze (šlechta mu povolila obecnou berni), částečně splatil královské (otcovy) dluhy, vykoupil zpět některé hrady (Křivoklát, Týřov, Veveří atd.), získal podsvůj vliv další města jako třeba Jihlavu, Kouřim, Hradec Králové, Ústí nadLabem, Písek, azahájil opravy Pražského hradu. Vroce1334 zaKarlem přijela ijeho manželka Blanka aorok později se jim narodila dcera Markéta Lucemburská.

(Video) 700 let od narození Karla IV. v České televizi

Vtom čase to ale mezi schopným asamostatným markrabětem ajeho otcem králem začalo jiskřit, což bylo částečně zapříčiněno izásluhou intrik šlechty, která se obávala nástupu panovnické moci – Karelsice králem nebyl, ale rozhodně jako král konal. Tím jak byl neobyčejně inteligentní avzdělaný (plynně vládl pěti jazyky), byl ivýtečný diplomat amnohdy si dokázal naklonit inepřátelské strany. Když se chopil poručnické vlády vTyrolsku, Jan uvedl napražský královský trůn svou novou manželku. Ta byla ale vhlavním městě neoblíbena: Pražané spíše vzdávali poctu Karlově ženě Blance. Což ovšem krále Jana dosti štvalo, atak byly najeho nátlak Blanka isdcerou „odklizeny“ doBrna, aMarkéta později dána navýchovu nauherský královský dvůr. Nakonec ale otce asyna spojilo nebezpečí hrozící zestrany císaře Svaté říše římské Ludvíka Bavora aodroku1339 oba více méně bezproblémů spolupracovali. Jan vroce1341 nazasedání zemského sněmu dokonce doporučil, aby pojeho případné smrti usedl nakrálovský trůn právě syn Karel. Vdvaačtyřicátém se Blance aKarlovi narodila druhá dcera Kateřina Lucemburská.

Vestejné době se zlepšila politická situace Čech vtom smyslu, že nový papež KlimentVI. podporoval Jana iKarla vjejich politickém boji scísařem Ludvíkem Bavorem. Karelpak návštěvou upapeže vAvignonu docílil toho, že pražské biskupství bylo povýšeno naarcibiskupství aČechy tím pádem přestaly podléhat mohučské arcidiecézi. Prvním arcibiskupem českým se stal známý Arnošt zPardubic. Avroce1344 KarelaJan položili základní kámen kestavbě Svatovítské katedrály. Nejdůležitější ale bylo, že díky papeži byl vroce1346 Karelpoblíž městečka Rhens uRýna zvolen novým římským (čti římsko-německým) králem. Vpodstatě hned poté byla ale Francie napadena Anglií atehdejší král FilipVI. požádal všechny spojence (tedy ikrále Jana aKarla) opomoc. Jan Lucemburský vzásadní bitvě uKresčaku padl, atak se Karelstal dvojnásobným králem – křímskému přidal itrůn český. Korunovace načeského krále pak proběhla vzáří1347 novou královskou korunou, kterou nechal protento účel vyrobit avěnoval ji svatému Václavovi. Ajelikož vzápětí tragicky zemřel jeho nepřítel Ludvík Bavor, jenž se proti němu chystal doválky, stal se Karelskutečným králem římsko-německým.

(Video) Chyť si stop (TV pořad) - Hudební / Zábavný (Československo, 1986)

Vroce1348 se stala Praha metropolí Svaté říše římské – však se oni Karelstaral, jak mohl. Vydal zakládací listinu Nového Města pražského (zanedlouho položil jeho základní kámen), listiny potvrzující mimořádné postavení českých zemí vrámci Svaté říše římské, listiny určující hranice zemí Koruny české ataké mimořádnou astěžejní zakládací listinu University Karlovy. Vlétě téhož rokupak byla zahájena stavba jeho nejslavnějšího hradu Karlštejn. Zároveň ale skonala pokrátké nemoci jeho milovaná žena, královna Blanka zValois. Vtom čase ovšem neustávaly spory spotomky Ludvíka Bavora, kteří prosadili volbu nového římského protikrále, podporovaného falckrabětem RudolfemII. Karelto vyřešil tak, že si vroce1349 vzal zamanželku jeho dceru, mladičkou Annu Falckou, čímž bavorské zaskočil ajejich nepřátelské snahy prakticky zmařil. Navíc jeho zamýšlený protikrál (Günther) zemřel, ajelikož mu Karelvzdal připohřbu vysoké pocty, byl mu navelkolepém shromáždění kurfiřtů aříšských knížat veFrankfurtu složen velký hold. AKarelse tak stal opravdovým vládcem celé říše – jeho korunovace proběhla vCáchách, aon se zde přihlásil kestátotvorné asakrální tradici KarlaVelikého. Poté byla korunována zakrálovnu jeho žena Anna Falcká. Stínem byla smrt Karlovy patnáctileté dcery Markéty nanásledky morové epidemie.

Anna Falcká sice Karlovi porodila vysněného syna, ale Václav se nedožil ani dvou let. Orok později královna spadla zkoně azlomila si vaz. Kareljiž předtím Václava přislíbil Anně Svídnické, dceři knížete JindřichaII. Svídnického, což byl politický tah, neboť by tak mohl získat kontrolu nadslezskými alužickými knížectvími. Když ale oVáclava amanželku přišel, ucházel se oAnnu Svídnickou sám. Svatba Karlasčtrnáctiletou Annou se konala vroce1353 ve Svídnici, vtémže roce byla dívka korunována českou královnou, orok později vCáchách římskou královnou. Už předtím KarelIV. jednal snovým papežem InnocencemVI. osvé císařské korunovaci. Napodzim čtyřiapadesátého překvapivě vtrhl doItálie aopůlrok později byl vMiláně zvolen lombardským králem. Poté se svýmrytířstvem přitáhl kŘímu, kde byl vdubnu1355 korunován nacísaře Svaté říše římské. AAnna Svídnická – tehdy údajně nejkrásnější žena Evropy – se vzápětí stala icísařovnou Svaté říše římské. Důležitým milníkem vživotě KarlaIV. iEvropy byl rok1356 – císař akrál totiž vydal Zlatou bulu KarlaIV. Jednalo se ojeden znejdůležitějších ústavních dokumentů středověké Svaté říše římské, který upravoval počet apráva kurfiřtů (knížat) uvolby krále říše. Bula upravovala ivztah českého státu kříši sdůrazem najeho větší nezávislost vůči ní. Asamozřejmě zdůrazňovala výjimečné postavení českého krále ajeho výsady. Dokument byl sepsán vlatině, je dvoudílný, kapitoly 1.dílu byly schváleny vNorimberku, kapitoly 2.dílu pak vMetách.

(Video) Noc na Karlštejně (1973)

Vroce1358 Karlovi císařovna Anna porodila dceru Alžbětu. Mezitím se ale vEvropě prohlubovala společenská krize: nastal úpadek mravů, rostla zločinnost aobjevovaly se proticírkevní nálady, mnohdy ovšem oprávněné. Vdevětapadesátém císař naříšském sněmu vMohuči církev veřejně kritizoval zapohoršlivé chování jejích představitelů aduchovních. Vroce1361 porodila Anna Karlovi vymodleného syna Václava (pozdějšího českého krále Václava IV.). Bohužel orok apůl později královna vesvých třiadvaceti zemřela přidalším porodu, zároveň zemřel ijejí potomek. Proto si tedy už vroce1363 vzal Karelza manželku tehdy 17letou Alžbětu Pomořanskou (zvanou Eliška), která proslula svou velkou silou. Zhlediska KarlaIV. se opět jednalo opolitický tah, neboť pocházela zvětve polské královské rodiny. Vpětašedesátém pak byly kompletně – včetně vnitřní výzdoby – ukončeny práce navýstavbě hradu Karlštejn ahned orok později Eliška porodila králi dceru Annu Lucemburskou, pozdější anglickou královnu, známou jako Anna Česká.

První polovina šedesátých let byla také veznamení Karlova politického boje ovymanění se zvlivu francouzského krále.Začal přesvědčovat nového papeže UrbanaV. aby zAvignonu přesídlil doŘíma. Ten byl vevleku francouzské politiky (jako nakonec všichni papežové sídlící vAvignonu) adoŘíma se mu moc nechtělo. KarelIV. se tedy vroce 1365 nechal vArles korunovat arelatským (burgundským) králem, aby posílil císařskou autoritu vokolí Avignonu– pak už napapeže zbývalo tlačit azároveň mu vyjadřovat podporu – aUrbanV. se nakonec doŘíma napodzim1367 vypravil (přespochopitelný nesouhlas francouzského krále). KarelIV. vosmašedesátém dorazil včele svého mohutného vojska doŘíma také apapeži vyslovil jednoznačnou podporu. UrbanV. pak naoplátku korunoval nacísařovnu jeho manželku Elišku. Otři roky později ale papež, který vItálii neměl podporu, musel znebezpečného prostředí Říma prchnout zpět doAvignonu. Zde malá poznámka – kromě zmiňovaných korunovací byl výrazným plusem ifakt, že císař dovezl doČech zBurgundska ijednu ztěch kvalitnějších odrůd vína (pravděpodobně rulandské modré).

(Video) Pavel Koutský: 37 Karel IV Dějiny udatného českého národa (2013)

Mezitím se Karlově čtvrté ženě Elišce narodili tři synové: vNorimberku vroce1368 Zikmund (budoucí král acísař Svaté říše římské), odvě léta později vPraze Jan Zhořelecký, ale třetí syn Karelžil sotva rok. Poté přišla nasvět Markéta „Mladší“ Lucemburská (1372). Otec KarelIV. měl vté době ale jiné problémy.Ona se totiž tehdejší velká moc Lucemburků vůbec nelíbila sousedům – polskému králi KazimíroviIII. auherskému LudvíkoviI. Velikému. Ispojili se tedy sbraniborským kurfiřtem OtouV. Bavorským, pojehož Braniborsku císař též pošilhával. Okamžitě hrozila válka. Diplomatovi KarluIV. nakonec pomohl jeho politický um ataké náhoda – zasnoubil (aposléze oženil) svého syna Václava sJohanou Bavorskou, dcerou bavorského vévody, azároveň také zemřel polský král Kazimír. Protikarlovská koalice byla tedy rozdrolena. Navíc vroce1371 císař vtrhl doBraniborska apo dvouleté válce avítězství nadOtou V. toto markrabství připojil kzemím Koruny české. Aještě se mu následně diplomatickým jednáním podařilo zvrátit nepřátelství uherského krále, když dohodl zásnuby svého syna Zikmunda sLudvíkovou dcerou Marií.

PřesBranibory vedla proKarlaIV. cesta kprosazení syna VáclavaIV. kekorunovaci římským (římsko-německým) králem, kčemuž došlo vroce1376 vCáchách.Toho rokuKarelIV. opět přesodpor francouzského krále přesídlil dalšího papeže ŘehořeXI. zAvignonu zpět doŘíma. Jenže se objevily opět diplomatické hry afinty (pomocí sňatků pochopitelně), které ohrožovaly české království, proto se vsedmasedmdesátém už nemocný KarelIV. ise synem Václavem vypravili spočetnou družinou doFrancie řešit nastalou situaci sklíčovou osobou, tehdejším francouzským králem Karlem V. zvaným Moudrý. Řešily se sféry vlivu, koruny, sňatky azemě (proti komu, co komu, koho ským akde) avneposlední řadě také co spapežem, jestli Avignon nebo Řím. Bylo učiněno několik dohod, něco se naopak nedohodlo. Bohužel vté době se Karlovo zdraví zhoršovalo – trpěl dnou, neboli „nemocí králů“ azužovaly ho velké bolesti. Navíc jeho další syn Jindřich nevydržel ani rok svého života. Ponávratu císaře doPrahy vdubnu´78 došlo vEvropě ktomu, čeho se obával – církev měla dva papeže, jednoho vAvignonu, ajednoho vŘímě, přičemž si oba vzájemně nadávali dokacířů. Nemocný vladař stím ale už nestihl nic udělat, popádu (zkoně? zeschodů?) si zlomil krček stehenní kosti abyl upoután nalůžko. Avlistopadu1378 pak král český, římsko-německý, burgundský acísař Svaté říše římské KarelIV. vesvé milované Praze zemřel.

(Video) Dvaasedmdesát jmen české historie - Karel IV.

Už vpohřební řeči byl nazván Otcem vlasti, aje jím nazýván dodnes. Je pohřben vsarkofágu vkrálovské kryptě vchrámu sv.Víta naPražském hradě.

Videos

1. Socialistické celebrity jdou k soudruhům pro pochvalu (1985)
(Neaktuality)
2. Tady je Šloufovo...!
(Psygmat)
3. Karel Gott - Stokrát chválím čas (oficiální video)
(SUPRAPHON)
4. Pavel Koutský: 40 Václav IV Dějiny udatného českého národa (2013)
(Pavel Koutský)
5. noc na karstejne 86m 1973 cr dvd rip
(Bety)
6. Karel IV. král český a římský
(Jan24)
Top Articles
Latest Posts
Article information

Author: Trent Wehner

Last Updated: 11/17/2022

Views: 6157

Rating: 4.6 / 5 (76 voted)

Reviews: 91% of readers found this page helpful

Author information

Name: Trent Wehner

Birthday: 1993-03-14

Address: 872 Kevin Squares, New Codyville, AK 01785-0416

Phone: +18698800304764

Job: Senior Farming Developer

Hobby: Paintball, Calligraphy, Hunting, Flying disc, Lapidary, Rafting, Inline skating

Introduction: My name is Trent Wehner, I am a talented, brainy, zealous, light, funny, gleaming, attractive person who loves writing and wants to share my knowledge and understanding with you.